Hledání mírové dohody na Ukrajině se zastavilo ne kvůli nedostatku návrhů, ale kvůli neoblomným požadavkům Vladimira Putina. Počáteční jednání, která začala 28bodovým plánem, byla revidována na 19 bodů ve snaze najít kompromis. Hlavní problém však zůstává: Putin zřejmě není ochoten udělat ústupky v základních cílech.
Měnící se prostředí vyjednávání
Pokusy prezidenta Trumpa zprostředkovat mírová jednání se setkaly s odporem na obou stranách. Ukrajina původně označila plán, který jasně prospívá Rusku, za „jeden z nejtěžších okamžiků v naší historii“, ale později vyjádřila svou připravenost přijmout revidované podmínky, včetně silnějších bezpečnostních záruk. Kreml ale vydal ostré varování: jakákoli odchylka od dohod uzavřených s Trumpem v srpnu – včetně předání Ukrajiny kontrole nad oblastí Donbasu – by situaci „zásadně odlišila“.
Tato dynamika odráží širší trend. USA mohou vyvíjet tlak na Ukrajinu prostřednictvím vojenské pomoci a tlačit Zelenského k jednání navzdory měnícímu se americkému postoji. Putin ale jedná na základě úplně jiných kalkulací. Nepotřebuje vnější tlak a je připraven v konfliktu pokračovat donekonečna.
Proč Putin nepřestane
Hlavní otázkou je, zda Putin nějakou mírovou dohodu vůbec přijme. Odpověď je podle ukrajinských představitelů jasná: ne. Bývalý ministr zahraničí Dmitrij Kuleba bez obalu prohlásil, že trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou nelze dosáhnout, dokud bude Putin u moci. I příměří je podle něj jen dočasnou pauzou před obnovením agrese.
Původní 28bodový plán, i když byl vnímán jako kremelský seznam přání, stále obsahoval ústupky, které se Putin možná zdráhal přijmout: Ukrajina si ponechala značnou armádu, Rusko se vzdalo kontroly nad některými okupovanými regiony a pouze de facto uznalo anektovaná území. Ještě méně pravděpodobně mu bude vyhovovat nová, pro Ukrajinu výhodnější dohoda.
Putinova dlouhodobá vize se neomezuje pouze na územní akvizice. Samostatnou Ukrajinu považuje za existenční hrozbu pro budoucnost Ruska. Konflikt vnímá spíše jako mezigenerační boj než jako krizi s rychlým řešením.
Místní slepá ulička
Navzdory pomalému, ale vytrvalému ruskému postupu zůstává válka vyčerpávajícím patem. Rusko v roce 2025 dobylo další 1 % ukrajinského území, ale za obrovskou cenu: odhadem 200 000 mrtvých. Pokud bude zachováno současné tempo, bude dobytí zbytku Donbasu trvat minimálně do srpna 2027.
Putin přesto věří, že vyhraje. Je připraven se smířit s pomalým vývojem událostí, pokud ho to přiblíží k jeho konečnému cíli. Tato časová mezera je kritická. Zatímco Washington operuje v krátkodobých politických cyklech, Putin myslí na staletí.
Zoufalství a budoucnost
Bezprostřední bod obratu není v dohledu. Rusko by se mohlo zmocnit zbývajícího Donbasu nebo by mohl být Zelenskij zbaven moci, ale ani jedno nezaručuje rozhodující výsledek. Válka se může protáhnout, dokud Putin neopustí úřad, což se podle současných zákonů nestane dříve než v roce 2036.
Režim zůstává stabilní navzdory vnitřnímu tlaku a doufat v jeho kolaps není životaschopná strategie. Putinova ochota donekonečna obětovat ruskou krev a poklady znamená, že ani Trump ho nemůže donutit k dohodě.
Realita je krutá: dokud bude Putin u moci, trvalý mír na Ukrajině je krajně nepravděpodobný. Konflikt bude pravděpodobně pokračovat jako civilizační boj, jehož konec je v nedohlednu.
