Nedávné nepokoje v Mexiku byly umocněny rychlým šířením falešných obrázků a videí prostřednictvím sociálních médií, což vyvolalo mezi obyvateli rozšířenou paniku, zatímco úřady většinou mlčely. Svědci uvedli, že umělý obsah, včetně obrázků hořících budov generovaných AI, podněcoval strach a zmatek.
Šíření lží
Nepotvrzené zprávy o nevybíravém násilí gangů se šířily jako požár, uvedli očití svědci. Jeden z obyvatel popsal virální obraz místního kostela, který byl údajně zapálen, což se ve skutečnosti nikdy nestalo. Další osoba poznamenala, že zpočátku věřili, že Costco hoří na základě kolujících záběrů, ale později díky průzkumnému dronu zjistili, že zasažena byla pouze auta na parkovišti.
Přímé hrozby a násilí
Situace se vymykala dezinformacím a někteří lidé přímo zažívali extrémní násilí. Jeden muž řekl, že k němu přiběhl střelec a požadoval, aby vystoupil z auta, než hodil do auta zápalné zařízení, které ho okamžitě zapálilo. K tomuto skutečnému útoku došlo uprostřed všeobecné atmosféry strachu způsobeného falešnými zprávami.
Nedostatek oficiálních informací
Nedostatek včasných oficiálních vyjádření úřadů dále přispěl k chaosu. Obyvatelé vyjadřovali frustraci z toho, že jsou udržováni „v nevědomosti“, tím, že se při získávání informací spoléhali na neověřené příspěvky na sociálních sítích, zatímco skutečná situace zůstávala nejasná. Tato neprůhlednost zvýšila dopad nepravdivých tvrzení.
Kombinace násilných incidentů a rozšířených dezinformací vytvořila nebezpečné prostředí, kde se strach šířil rychleji než ověřená fakta. Případ poukazuje na silnou hrozbu, kterou představuje neověřený obsah v nestabilních regionech, kde lze mlčení vlády interpretovat jako nedbalost nebo úmyslný podvod.
